Farmový chov nedomestikovaných zvířat se poměrně hojně rozvíjí v mnoha zemích na jihu afrického kontinentu. Celý koncept vznikl za účelem řešení nedostatku potravin, který sužuje obyvatelstvo těchto zemí. Vzhledem k teplému klimatu, limitovanému množství srážek a s tím související omezené produkci krmiv může být v dané lokalitě farmový chov divokých zvířat efektivnější než chov hospodářských zvířat. Kromě snášenlivosti náročných klimatických podmínek je pro ně také výrazně snazší nalézt zdroje potravy v jejich přirozeném prostředí.
Antilopa losí (Taurotragus oryx) se řadí mezi největší antilopy žijící na africkém kontinentu. Pro klidný temperament a relativně snadný odchov v zajetí existuje v současnosti snaha o domestikaci tohoto živočišného druhu, jehož stavy se ve farmových chovech výrazně navyšují. Dospělí samci mohou vážit až jednu tunu a dosahují výšky téměř dvou metrů. Konkurovat jí v tomto směru dokáže pouze antilopa Derbyho (Taurotragus derbianus), která je považována za největší z antilop. Na rozdíl od antilopy losí však obývá pouze oblasti střední Afriky a její západní poddruh vyskytující se jedině v Senegalu patří mezi kriticky ohrožené druhy.
V publikacích realizovaných ve spolupráci s univerzitou v jihoafrické Stellenboschi se naši vědci zaměřili na hodnocení chemického složení, fyzikálních a organoleptických vlastností masa z různých svalů od samců i samic antilopy losí. Senzorické hodnocení naznačilo, že maso antilop losích je svou charakteristikou poměrně blízké masu hovězímu. Další kroky vědců by se nyní měly zaměřovat na zlepšení textury masa, zejména jeho křehkosti. Ovlivnit ji mohou jak změny v odchovu zvířat, tak i v procesu zpracování samotného masa. Již nyní však víme, že vysoce nutričně hodnotné maso antilop má obrovský potenciál v boji s nedostatkem potravin na jižní části afrického kontinentu.
Spoluautor vědecké práce:
Ing. Daniel Bureš, Ph.D.
Sex influence on muscle yield and physiochemical characteristics of common eland (Taurotragus oryx) meat
Původní články v plném znění naleznete zde:
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0309174018311495
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0309174019301810
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0309174019306916
Spoluautor vědecké práce: Ing. Daniel Bureš, Ph.D.
Daniel Bureš je absolventem oboru živočišná produkce na FAPPZ ČZU. Navazující doktorské studium ukončil v roce 2007 v oboru speciální zootechnika na FAPPZ ČZU. Od ukončení studia pracuje ve VÚŽV v Praze Uhříněvsi na Oddělení chovu skotu, kde se zabývá výzkumem v oblasti chovu masného skotu, masné užitkovosti a kvality hovězího masa. Mezi náplň jeho práce patří senzorická analýza masa, masných výrobků či dalších živočišných produktů. V poslední době se jeho činnost zaměřuje i na hodnocení kvality masa nedomestikovaných přežvýkavců jako jsou například chovaní daňci nebo antilopy losí. Od roku 2014 působí na Katedře kvality a bezpečnosti potravin, kde se věnuje výuce předmětů zaměřených na kvalitu živočišných produktů. |