Studie je zaměřena na druh středně velkého švába argentinského (Blaptica dubia). Vědci v ní porovnávají vliv různých rostlinných materiálů a vývojových fází jedinců na jejich růst, spotřebu potravy, ale také produkci exkrementů.
Třem skupinám švábů v různých vývojových fázích vědci nabídli: olši lepkavou (Alnus glutinosa), javor mléč (Acer platonides) a dub letní (Quercus robur). Rostlinný materiál pak vybraným broukům sloužil jako potrava a současně i jako podestýlka. Během pokusu vědci měřili například hmotnost brouků, spotřebu podestýlky a hodnoty energie, pro které byla použita metoda spalné kalorimetrie.
Z výsledků studie vyplynulo, že švábi ve všech věkových a velikostních skupinách mírně preferují listy olše v porovnání s javorem a dubem letním. Středně velcí až velcí brouci chovaní na těchto listech vykazovali nejvyšší přírůstky, spotřebu rostlinného materiálů i produkci exkrementů. Výsledky energetického měření mohou navíc pomoci vysvětlit vztah mezi jednotlivými vývojovými stádii, velikostí švábů a jejich spotřebou potravy.
Původní práce:
Hnilička František
Food consumption of the cockroach species Blaptica dubia Serville (Blattodea: Blaberidae) using three leaf litter types in a microcosm design
https://doi.org/10.1016/j.apsoil.2019.103460
doc. Ing František Hnilička, PH.D.
Vystudoval všeobecné zemědělství na Agronomické fakultě (nyní Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů) České zemědělské univerzity v Praze. Na téže fakultě obhájil disertační práci na téma Vliv rozdílné dusíkaté výživy na fotosyntetické charakteristiky a distribuci sušiny a energie do vegetativních a generativních orgánů během ontogeneze u rostlin pšenice ozimé (Triticum aestivum L.) a v roce 2015 se na ČZU v Praze habilitoval v oboru Obecná produkce rostlinná. Na katedře botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ se zabývá především studiem vlivu abiotických stresorů na primární a sekundární metabolismus rostlin, tvorbu výnosu a výnos polních plodin. Oblastí jeho výzkumu je především vliv vodního deficitu, zasolení, ale také antropogenního vlivu na přirozené a umělé ekosystémy. Pero studium vlivu stresorů na ekosystémy využívá také metodu spalné kalorimetrie. Je autorem nebo spoluautorem téměř padesáti vědeckých publikací, více než desítky článků v odborných periodicích a aplikačních výstupů, včetně certifikované metodiky. Je členem redakčních rad zahraničních a tuzemských vědeckých časopisů. Je spoluorganizátorem vědecké konference: Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin. |
