Na FAPPZ ČZU v Praze právě běží projekt Lokální kvalita ovzduší – věc veřejná financovaný z Norských fondů 2014–2021 ve výzvě Reine NF SGS-4 - Zvyšování povědomí veřejnosti v oblasti vlivu lidské činnosti na kvalitu ovzduší v rámci programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“ Projekt koordinuje Ing. Pavla Vachová Ph.D.
Kvalita ovzduší se dotýká každého z nás. Mělo by tedy být v zájmu celé společnosti, aby diskuse o této problematice vstoupila v širší veřejnost. Tento projekt podává pomocnou ruku na cestě k hlubšímu prozkoumávání problematiky kvality ovzduší a životního prostředí.
Cílem projektu je zvýšit a podnítit zájem veřejnosti o problematiku kvality a ochrany ovzduší. Naše aktivity osloví především odbornou ale i laickou veřejnost včetně žáků a studentů. Hlavní náplní projektu jsou workshopy zaměřené zejména na širokou problematiku znečištění ovzduší prachovými částicemi, které reprezentují nejproblematičtější typ látek s velkým dopadem na kvalitu ovzduší ČR.
Všechny aktuality k projektu najdete na Facebooku.
Můžete se těšit:
- Workshopy – prohloubení povědomí o kvalitě ovzduší a vazbě na ekosystémy v ČR včetně propagace efektivních metod monitoringu polutantů z atmosférické depozice.
- Přednášky
- Videa
- Publikace - Lokální kvalita ovzduší
Budeme se zabývat jednoduchými a alternativními postupy umožňujícími vyhodnocování depozice prachových částic a tím nepřímo i lokální imisní zátěže toxickými kovy a případně i polycyklickými aromatickými uhlovodíky v okolí zdrojů různého typu.
V neposlední řadě bude zahrnuta i problematika přímého vlivu znečišťujících látek v ovzduší včetně prachových částic na rostliny. Tyto polutanty ovlivňují nejenom habitus rostlin, ale i související primární a sekundární metabolismus. V tomto kontextu bude věnována i pozornost možnému využití rostlin jako potenciálního indikátoru míry lokálního znečištění přízemního ovzduší. Z hlediska možných sekundárních dopadů znečištění ovzduší na zdraví člověka nebude opomenuta i problematika zdravotních rizik souvisejících s kontaminací zejména ovoce, zeleniny a také sbíraných léčivých bylin toxickými kovy obsaženými v prachových částicích deponovaných na jejich povrchu.
Zvýšení povědomí o možnostech levných nepřímých metod sledování imisní zátěže prachovými částicemi může významně přispět k jejich častějšímu využívání k získávání informací o lokální úrovní znečištění ovzduší, které budou neopomenutelným podkladem k zavádění opatření pro celkové zlepšení kvality ovzduší v ČR.
Témata přednášek:
Znečištění přízemního ovzduší prachovými částicemi a metody jeho sledování
Garant: Doc. Mgr. Marek Vach Ph.D.
Objasnění problematiky znečištění přízemního ovzduší prachovými částicemi emitovanými zejména ze spalovacích procesů. Budou zdůrazněny specifické aspekty tohoto typu znečišťujících příměsí oproti ostatním polutantům emitovaným do ovzduší v plynné fázi. Vedle standardních metod měření koncentrace prachových částic v přízemním ovzduší budou popsány metody nepřímé, založené na vyhodnocování depozice partikulární hmoty v okolí zdrojů, zejména liniových. Větší pozornost bude věnována nepřímým metodám vycházejícím ze vzorkování rostlinného materiálu a možnostem jejich praktického využití v lokálním měřítku.
Vegetace indikující znečištění nejen ovzduší
Garant: RNDr. Milan Skalický Ph.D.
Rostlinné bioindikátory (vegetační jednotky) dělíme do několika skupin. Konkrétně pak na pasivní a aktivní, a ty dále na akumulační a reakční. Pasivní bioindikace využívá selektivního poškození rostlinných částí (reakční bioindikátor) či akumulace některých látek ve vybraných rostlinách (akumulační bioindikátor). Při tomto typu pozorování se používají kulturní plodiny, nebo plané rostliny rostoucí v zájmových oblastech, a právě na ně bude zacíleno.
Při aktivní neboli expoziční bioindikaci jsou vybrané rostliny vystaveny vlivům prostředí, a následně reagují buď akumulací sledovaných látek (akumulační bioindikátor) nebo poškozením (reakční bioindikátor). Pro zainteresovaný monitoring jsou vhodné ty druhy, které se planě vyskytují téměř všude, a dále takové, které lze snadno pěstovat v kontaminovaných oblastech. Osvědčil se například bez černý pro nepřímý monitoring znečištění prostředí rizikovými prvky. Z lesních dřevin je vhodný habr, dub a dřeviny rodu Rubus zejména pro sledování kontaminace olovem. Jehlice jehličnatých dřevin lze využít ke sledování obsahu síry, chloru a fluoru.
Jak rostliny reagují na znečištění atmosféry
Garant: Doc. Ing. František Hnilička Ph.D.
Znečištění atmosféry pevnými, plynnými či kapalnými polutanty patří mezi významné faktory, které ovlivňují vitalitu rostlin. Buď se jedná o efekt, který souvisí s ročním obdobím (tzv. Londýnský či Losangeleský smog), ale také o světelné znečistění. Rostliny na uvedené abiotické, ale i biotické stresory reagují řadou anatomicko-morfologických změn, které následně ovlivňují jejich metabolismus. V rámci přednášky se posluchači seznámí s obrannými mechanismy rostlin, které zamezují či oddálí jejich poškození atmosférickými polutanty. Pozornost se zaměří nejenom na pasivní obranu rostlin, ale především na aktivní obranné reakce.
Vliv kvality ovzduší na sekundární metabolismus rostlin využívaných ve fytoterapii
Garant: PharmDr. Jan Kubeš Ph.D.
Používání léčivých rostlin představuje v často funkční doplnění klasické farmakoterapie. Lze je aplikovat samostatně nebo v kombinacích a v různých formách. Jejich sběr a zpracování by se pak mělo řídit takovými postupy, aby byla zajištěna jejich kvalita a množství účinných obsahových látek. Rostliny produkují široké spektrum sekundárních metabolitů, řada z nich jsou nositelé léčivého účinku, a jejich tvorba je závislá na řadě vnitřních i vnějších faktorů. Těmi může být i přítomnost těžkých kovů nebo i jiných polutantů přítomných v ovzduší, které mohou nejenom zasahovat do biosyntézy těchto látek, ale mohou se i ukládat v rostlinných částech a znehodnocovat je tak pro další použití. Sběr rostlin pro výkup, ale i pro vlastní použití by tak měl brát tyto faktory v zřetel a v rámci přednášky budou posluchači seznámeni s řadou léčivých rostlin, jejich využitím, obsahovými látkami a způsobem, jakým mohou být ovzduším ovlivněny.
„Podpořeno Norskem prostřednictvím Norských fondů.“ „Supported by Norway through the Norway Grants.“
