V národním kole studentské soutěže „Studenti pro kvalitu potravin“, kterou pořádala Potravinářská komora ČR a Česká technologická platforma pro potraviny, se na děleném prvním místě umístili 2 studenti (letošní diplomanti) naší fakulty:
Ing. Martin Liška
a
Ing. Daniela Slavíková
Obsadili ve velmi silné konkurenci dělené první místo. Na dalších místech se umístili studentky a studenti jiných VŠ. Soutěže se zúčastnilo celkem 6 studentů, všichni byli vítězové SVOČ na univerzitách.
Ing. Martin Liška prezentoval práci na téma Porovnání produkce listové zeleniny v bezpůdních systémech (vedoucí práce pan doc. Ing. Pavel Klouček, Ph.D.) a Ing. Daniela Slavíková prezentovala práci na téma Evaluation of life cycle and nutrient content of Jamaican field crickets (Gryllus assimilis) reared on the dried rapeseed protein (vedoucí práce Ing. Martin Kulma, Ph.D.).
Studentům a jejich vedoucím prací upřímně blahopřejeme !
Ing. Daniela Slavíková, anotace práce: V diplomové práci se studentka zabývala životním cyklem cvrčka Gryllus assimilis a vlivem záměny složení potravy na jeho nutriční profil. Běžnou krmnou směs skládající se převážně ze soji nahradila řepkovými výlisky. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, zda řepka v krmné směsi může až kompletně nahradit soju, a tím tak přispět k levnějšímu, ekologičtějšímu a udržitelnějšímu způsobu výroby krmiva. Zjistila jsem, že směs lze nahradit až ze 70 % a že se nutriční profil cvrčka vylepšil (více proteinu, méně tuku). Česká republika je velkým producentem řepky, je tedy výhodnější využít řepkové výlisky, než z tohoto důvodu dovážet sojové.
Ing. Martin Liška. anotace práce: Diplomová práce byla zaměřena na rekonstrukci aeroponického systému, ve kterém je možná kultivace listové zeleniny. Dva aeroponické systémy, v nichž probíhala kultivace salátu (Lactuca sativa L.), využívaly různé druhy výživy. Rostliny v prvním systému byly živeny komerčním hydroponickým roztokem, zatímco v druhém systému byly rostliny kultivovány za využití vody z reálného akvakulturního systému. Po úspěšné kultivaci v aeroponickém systému byly zjišťovány kvalitativní a kvantitativní rozdíly, které byly zapříčiněny různými druhy výživy. Byl zjištěn rozdíl v nárůstu listové plochy za 35 dní kultivace, nárůstu hmotnosti, počtu listů po sklizni a shoot root ratio. Součástí byl laboratorní rozbor kvalitativních parametrů, kterým byl zjižťován obsah sušiny, chlorofylu a, chlorofylu b, celkového obsahu karotenoidů a celkového obsahu polyfenolů. Na základě analýzy jednotlivých živinových roztoků bylo zjištěno, že akvakulturní živný roztok nevyhovoval hned v několika aspektech. Nejzásadnějším nedostatkem byl minimální obsah prvků N, P a K, který zapříčinil stres rostliny a odrazil se tak na nedostatečném růstu, nižším výnosu a větším výskytu nekróz salátů. Na druhou stranu byla stresem rostliny vyvolána zvýšená akumulace sekundárních metabolitů, konkrétně polyfenolů. Ve prospěch systému s komerční hydroponickou výživou vypovídá nejen větší výnos, ale i senzorická analýza, která byla hodnocena 10 respondenty. Oba způsoby výživy se vyznačují minimální spotřebou vody, která je ve srovnání s kultivací v půdě až šestnáckrát menší.
